Historie obce

Obec Proseč pod Ještědem tvoří vsi Proseč pod Ještědem, Domaslavice, Horka, Javorník a Padouchov. Písemně je obec doložená již roku 1539. Roku 1547 je zde vedeno 13 osedlých s rychtou, tedy v době kdy byly za vzpouru proti králi Ferdinandovi I. konfiskovány statky a majetek Adama z Vartenberka ve prospěch panovníka. Zápis v Deskách zemských vypočítává vsi příslušné k „Dubu zámku“ (Český Dub) a mezi nimi i Proseč společně s vesnicemi Padouchovem a Domaslavicemi (Javorník je zmiňován v roce 1548). Kolonizace tohoto území probíhala, ale již od pol. 12. století. Proseč je známá výskytem drahých kamenů, ve dvou lomech se těžily acháty, záhnědy, jaspisy a chalcedony. V roce 2003 byl v nedalekém Českém Dubu nalezen pravěký pěstní klín stáří cca 300 000 let z jaspisu pocházejícího z velkou pravděpodobností z naleziště v Proseči pod Ještědem.

Na západním okraji obce byl nalezen středověký smírčí kříž, který byl přenesen do zahrady Podještědského muzea. Na východní straně v borovém lesíku je do nevelké skály zasazena pamětní deska obětem I. světové války.

Proseč je jedním z míst, kde návštěvníky nezasáhne ruch města a civilizace. Milovníkům přírody nabídne Přírodní park Ještěd lokalitu Basa, zajímavou svým vodopádem. Ze samotného hřebene, v podještědském nářečí zvaného „Prosecký Hora“, od hostince u Šámalů se nám otevřou malebné výhledy do kraje od Krkonoš až po České středohoří. Příznivcům sportu zase nabídne množství turistických tras nebo cyklostezek. Ze hřebenu přímo nad obcí startují vyznavači paraglidingu.

Nedaleko středu obce Proseč pod Ještědem, se nachází lesní sportovní areál Borovičky s dětským hřištěm. Za zmínku stojí také lidová architektura Podještědí, ale především kulturní život v obci a místní tradice předávané dalším generacím folklorním souborem Horačky. Bohatý spolkový a společenský život obce se odehrává v krásné místní sokolovně. Pro cestovatele zdaleka nabízí obec ubytování v turistické ubytovně. Vypravte se do Proseče za poznáním všech krás Podještědí.

O historii obce

První zmínka o obci Proseč je činěna v roce 1547, kdy byl za vzpouru proti králi Ferdinandovi I. konfiskovány statky a majetek Adama z Vartenberka ve prospěch panovníka. Zápis v Deskách zemských vypočítává vsi příslušné k „Dubu zámku“ (Český Dub) a mezi nimi i Proseč společně s vesnicemi Padouchovem a Domaslavicemi (Javorník je zmiňován v roce 1548).

Panství Český Dub koupil v roce 1552 Jan z Oprštorfu (Oppersdorff) a zápis v Deskách zemských (vklad 1. 12. 1556) opět ve výčtu vsí příslušných k panství jmenuje krom jiných i Proseč. Jan z Oprštorfu se svými mladšími bratry Jiřím (+ 1577) a Vilémem (+ 1588) byl 24. 6. 1554 povýšen do stavu svobodných pánů a obdržel přídomek z Dubu a Frýdštejna.

Když Jan z Oprštorfu v roce 1584 zemřel bezdětný, došlo po zdlouhavém, několikaletém dědickém řízení k situaci, kdy v roce 1589 přešel Český Dub na krátkou dobu na císaře Rudolfa II., ale ten panství vzápětí postoupil Bedřichovi a Jiřímu z Oprštorfu, synovcům zemřelého Jana a synům jeho bratra Jiřího.

Za jejich vlády byl v roce 1590 vytvořen urbář panství dubského a frýdštejnského a zde je mezi 49 příslušnými osadami zmiňována Proseč. Ačkoliv bratři Oprštorfové v roce 1590 potvrdili dubským měšťanům výsady a privilegia, rozhodli se následujícího roku prodat českodubské panství Zikmundovi Smiřickému ze Smiřic (+1608). Vše nakonec získal Albrecht z Valdštejna jako poručník nezletilého a duševně chorého nejmladšího Zikmundova syna Jindřicha Jiřího.

Valdštejn, z moci svého titulu vévody z Frýdlantu, vyčleněnil z panství Český Dub statek Domaslavice, jehož součástí byla i Proseč a jako frýdlantské léno ho prodal 6. 3. 1628 Pavlovi Cornazanimu a jeho manželce Anně Zuzaně. Té jako dědičce po zemřelém manželovi byl statek Domaslavice ponechán i po zavraždění Valdštejna v Chebu v roce 1634. Když Anna Zuzana Cornazaniová zemřela bez dědiců byl statek Domaslavice dán do dědičného držení Janovi Ludvíkovi hraběti z Isolani a opět připojen k jeho panství Český Dub, které získal z konfiskací po Valdštejnovi v roce 1635.

Protože hrabě Isolani neměl syna, dědily panství jeho dcery Anna Marie, Alžběta a Regina. Jedinou majitelkou se v roce 1648 stala Regina a díky jejímu odkazu se Český Dub stal majetkem kláštera sv. Jakuba ve Vídni, kterému náležel příštích téměř sto třicet let. Za panování císaře Josefa II. došlo ke zrušení některých klášterů.

Byl mezi nimi i vídeňský augustiniánský klášter u sv. Jakuba. Statek po té spravoval státní Náboženský fond Dolního Rakouska. Od něj koupili Český Dub knížata z Rohanu. Původem francouzský rod držel Český Dub a s ním i Proseč až do konce patrimoniální správy v roce 1850.

O jménu obce

Jazykovědci činí o významu názvu obce následující výklad. Místní jméno Proseč vzniklo z podstatného jména proseč s významem prosečená cesta („ein durchgehauener Weg“). Proseč nebo prosek znamenalo osadu založenou na proseči nebo na proseku. Místní jméno Prosek je vykládáno odvozením od stejně znějícího podstatného jména s významem „prosekaná cesta v lese, výseka, průklesť, průseč, proseč, prorub, průseka“. Na takové cestě, která vedla přes zalesněný hřbet Ještědu a spojovala Českodubsko s údolím Nisy, vznikla i ves Proseč.
V úplném názvu obce je i jméno hory Ještěd. Výklad názvu hory není zcela jednoznačný. Dříve byly činěny pokusy vyložit jméno ze slovanského základu - Jěščěd hypoteticky odvozený od osobního jména Jěšek. V nové době se jazykovědci přiklánějí k názoru, že jméno je předslovanského původu a vykládá se jako označení pro jasanový les.

Na této stránce je použit text. p. Stanislava Kasíka, Heraldická kancelář „Dauphin“.