Hostinec u Šámalů

V hostinci U Šámalů vysoko nad Prosečí se od 1. světové války jakoby nic nezměnilo, patří k nejpříjemnějším občerstvovnám Ještědí. Hostinský Sváťa Koudela se svojí ženou se zde houževnatě drží ve stínu pokroucených javorů, na rozhraní luk a lesů. Šenkovna pamatuje starodávné časy, poslední rekonstrukcí prošla v roce 1928 a od té doby si udržela svoji hrubou, poctivou tvář. Už z dálky zde Ize cítit vůni koní, svijanského piva, kozích bobků, v létě pak rozkvetlých luk a smolnatých lesů. Horský šenkýř s čepičkou po předcích se vyklání z dřevěného výčepu, na zdech tiché a ušlechtilé vlastenectví: mapa Republiky československé, obraz TGM a fotky rakouských horských myslivců. Krásně je U Šámalů v létě, ležet tu lze s pivem na voňavé mezi za hospodou, slunce žhne a louku zdobí pupavy zelenobílé hvězdy ještědského srpna. U nohou leží Jizerské hory, Český ráj, Ralsko, Říp, Bezděz i Krkonoše. Trojúhelníková špička Sněžky je vidět i skrze malé okénko hajzlíků hostince. Budova hostince U Šámalů, jak jej znají dnešní turisté, si zachovala podobu z roku 1911. Ovšem již předtím zde stávala dřevěná chalupa. Roku 1864 ji koupil Antonín Šámal z Hluboké se svojí ženou Klárou; ještě v tomto roce je mu zde povolena hostinská činnost. Po tomto muži byla také hospoda pojmenovaná a dodnes si - navzdory všem změnám vlastníků - jméno udržela. V roce 1911 přestavěl jeden z dalších hostinských - Josef Lank - do té doby dřevěné zádveří na zděné a rozšířil ho. Z této doby pochází také nová sálová podlaha, složená z parket ořechového dřeva. Strop sálu byl však tehdy nízký, a tak se hostinský rozhodl pro přestavbu. Pozval tesaře, známého odborníka přes vazby a roubeniny, „starýho Podborováka“. Uvnitř sálu byla tehdy postavena dřevěná „galerka“ pro hudbu a před hospodou bylo vysázeno jasanové stromořadí. Později hostinec provozoval šenkýř Josef Kotek, za 1.republiky sem chodil i skladatel Karel Vacek, který byl i v častém písemném styku s místními hudebníky. Od roku 1943 až do konce 2. světové války byl z nařízení úřadů hostinec U Šámalů uzavřen. Poválečná doba hostinci moc nepřála, 50. léta byla kritická, v roce 1958 byl povinně hostinec zrušen. Až v 90. letech 20. století byla hostinská živnost U Šámalů zčásti obnovena (víkendový provoz) Svatoplukem Koudelou, rodákem z Proseče, původem z rychty od Koubšů, s kořeny sahajícími až do 16. století. Díky toleranci své ženy a pomoci řady přátel otevřel hostinec v mrazivém lednu 1998 po dlouhé čtyřicetileté přestávce. Nikdo, kdo chce opravdu poznat Ještědí a jeho staré tradice, nesmí návštěvu hostince U Šámalů vynechat. 

Zdroj: Ještěd a Podještědí – Turistický průvodce po horách a okolí, autor Marek Řeháček, vydal Kalendář Liberecka 2004.